Svazek 15         28.listopadu 1922

„Má dcero, Moje Vůle je počátek, střed a konec každé ctnosti; bez semene Mé Vůle se nic nemůže nazývat pravou ctností. Je  jako semeno pro rostlinu poté, co zapustilo své kořeny do země. Čím hlubší kořeny jsou, tím vyšší je strom, který je  v semenu skryt. Takže nejprve je semeno; to tvoří kořeny; kořeny mají sílu přimět rostlinu vyklíčit ze země; a jak se do ní ještě víc zakoření, vytvoří se větve, které rostou tak vysoko, že vytvoří krásnou korunu. A ta tvoří slávu stromu, který, vydává hojné ovoce a tak vytváří  užitek a slávu toho, kdo zasel semeno.

  

To je obraz Mé Církve. Semeno je Má Vůle, ze které se narodila a vyrostla. Aby však strom mohl růst, vyžaduje to čas; a aby některé stromy mohly přinést ovoce, trvá to celá staletí - čím vzácnější je rostlina, tím déle to trvá. Totéž pro strom Mé Vůle, který je nejvzácnějším, nejušlechtilejším a božským, nejvyšším - a proto trvalo určitý čas, než vyrostl a jeho ovoce bylo oznámeno. Církev tedy poznala semeno bez nějž není svátost; potom poznala větve, ale stále je to ten samý strom, kterým byla. Nyní musí poznat plody, aby se mohla sama živit a užívat je; a v tom bude celá Má sláva a Má koruna, stejně jako všechny ctnosti celé církve.Návrat k textu