3.Miluj své kříže
Třicet šest spisů, které Luisa napsala, jsou doslova cestovní mapou pro cestu duše s Ježíšem, aby se plně stala vnořena do Boží Vůle. Ježíš dává Luise mnoho praktických rad. Přiměl ji napsat všechno, protože věděl, že budeme potřebovat získat užitek z těchto rad, které dává Luise. Cesta každé duše je sice jedinečná, ale je zde spoustu společných zkušeností. Bezpochyby je kříž něco, co budeme sdílet všichni společně.
Kříže přicházejí v různých formách a různých velikostech. Ježíš a Luisa hovořili o kříži tisíckrát, takže budeme moci mít správný pohled na zkušenost našich vlastních křížů.
Za prve, kříže jsou dobré. Kříže jsou mocné. Pokud spojíš svůj kříž s křížem Ježíšovým v daru Boží Vůle, Bůh udělá ještě další krok směrem k neuvěřitelnému. Otec se bude dívat na tvou oběť s Ježíšem, jako kdyby všechny duše (v minulosti, přítomnosti a budoucnosti), samy konaly toto obětování se Bohu. Toto obětování se nevychází pouze z tebe, ale je znásobeno všemi dalšími dušemi mocí Boží Vůle. Představ si nekonečné dobro, kdyby se každý na celém světě v této chvíli zastavil, padl na svá kolena a nabídl Otci tvé utrpení spojené s křížem k nápravě hříchů všech duší minulosti, přítomnosti a budoucnosti. To je skutečně to, co se děje (a ještě více), když své kříže obětuješ v Boží Vůli. (Sv 4 19. března 1901)
Toto je poznání hodnoty utrpení v Boží Vůli v plánu vykoupení. Není divu, že Ježíš, když poprvé spatřil Svůj kříž, objal ho a zvolal.: „Ó milovaný kříži“. To není proto, že by miloval zatlučené hřeby do Svých rukou a nohou, ale miloval Svůj kříž, protože věděl, že dobro, které povstane z tohoto kříže otevře duším Nebe. Klíčem není zaměřit se na svůj kříž, ale na dobro, které přijde z obětování tvého utrpení na odpuštění hříchů. To může trvat určitý čas, než si přestaneme stěžovat na své každodenní kříže a zvoláme: „Ach milovaný kříži!“ Ale je to část proměny, kterou Boží Vůle učiní v nás, pokud budeme pokračovat v konání našich skutků a cyklů.
(Sv.8 16. února 1908)
Je tu i další důvod proč je důležité milovat své kříže. Ježíš řekl Luise, že je pouze jediný způsob, jak Božství může být „naroubováno“ do našeho lidství a tou je milovat své kříže. Ježíš neříká, že je to jedna z cest; nýbrž jediná cesta.
(Sv. 8 4.října 1907)
Jestliže je Božství naroubováno na tvé lidství, jsi na cestě k řádu, místu a účelu, pro který jsi byl stvořen, když Ježíš může v tobě pokračovat Svůj život na zemi. Proto miluj své kříže!
(Sv.11 20.8.1913)
Jakmile se takové naroubování uskuteční, potřebuje růst. Ježíš řekl Luise, že poslušnost je to, co dovoluje Božím ctnostem růst v duši. Tato poslušnost zahrnuje poslušnost k představeným, rodičům, učitelům a Církvi. To je poslušnost v Boží Vůli. Nemůžeš žít v Boží Vůli, pokud nečiníš Boží Vůli. Ježíš řekl Luise, „Pravá svatost znamená konat Boží Vůli a žít v prostoru Boží Vůle“. Pokud víš, že Bůh chce, abys přestal tolik sledovat televizi, nemůžeš to jednoduše ignorovat a žádat Ježíše: „Přijď sledovat televizi ve mně.“ Musíš konat Boží Vůli s darem Jeho Boží Vůle. (Sv.4 8.listopadu 1900)
Příležitostně, dokonce i Luisa měla těžkosti s poslušností: „Když jsem byla neposlušná, pokrčila jsem rameny a řekla: Je pro mě těžké toto dělat (psát). Kdo si to má všechno pamatovat? A Ježíš mi s úsměvem odpověděl: A když ti po tvé smrti vložím do ruky v očistci rozžhavené pero, co budeš říkat?“ Ježíš to vyjádřil Luise velmi jasně – poslušnost Boží Vůli je absolutně nezbytná.
Bůh nám odhaluje Svou Vůli mnohými způsoby – skrze znamení, skrze představené, skrze vyslyšené modlitby – ale většinou k nám tiše šeptá. Jestliže máš představeného, tak to, co ti představený říká abys konal, je pro tebe Boží Vůle. Ale pokud představeného nemáš, musíš naslouchat Božímu hlasu. To vyžaduje praxi a velkou důvěru v Boží Lásku. Vždyť přece to dává smysl jen tehdy, když si uvědomíme, že Bůh chce obrátit ty, které miluje.
Ale přesto se Luisa mnohokrát tázala, zda Bůh skutečně chce, aby ležela v posteli, psala svazky a žila život, který prožívala…..Jednou když prožívala tyto pochybnosti, zjevil se jí jeden světec a vyzval jí, aby činila Boží Vůli v tom stavu, ve kterém žije. Pokud by měla dělat něco jiného, dostala by jasné znamení od Boha, že to má učinit. Tato rada od světce ať je i tobě pomocí. Můžeš jednoduše přijmout, že to co nyní konáš, je to, co Bůh po tobě chce, abys konal. To však za předpokladu, jestliže můžeš pravdivě říct, že bys byl ochoten konat cokoliv jiného, pokud by ti Bůh dal jasné znamení, že to máš tak dělat. (Sv 8 8.dubna 1908)
Skrze poslušnost tě Bůh bude učit konat Boží Vůli v daru Boží Vůle tak, že Boží ctnosti v tobě porostou. Jak to Ježíš vysvětloval Luise, On tě vyprázdní z tvého lidství, aby Tě mohl naplnit vším. (Sv.8 18. listopadu 1907; Sv. 12 25. července 1917)
Dělej Boží Vůli s Darem a sleduj, jak se násobí směrem ke všem duším.
Jak Bůh tě očišťuje, přichází mnoho bitev, protože se držíš svých špatných návyků a pokušení tohoto světa. Ježíšova rada Luise byla, aby neotálela. Jestliže otálíš, pak umožňuješ, aby vznikla bitva. Ježíš nám předložil dokonalý příklad. (Lk 4/1-14) Když se Petr snažil rozmluvit Ježíši, aby šel na smrt do Jeruzaléma, Ježíš se prudce otočil a řekl mu, „Odejdi Satane!“ (Mk 8/33) Když sám Satan pokoušel Ježíše na poušti, Ježíš hned citoval Slova Písma.
Jestliže jsi pokoušen, neotálej. Vypořádej se s pokušením hned, dokud nevznikne bitva. To může být velmi dobrá rada, když pokušení vstupuje na bitevní pole naší mysli. I kdyby jen minuta negativních myšlenek jako je strach, obava, nenávist, nebo ztráta odvahy vstoupila do vaší hlavy, hned se jí zbav dříve, než se rozpoutá bitva.“ Ježíš nemůže přinášet takové negativní myšlenky do tvé mysli“. To není Boží Vůle. Ve skutečnosti Ježíš ukázal Luise, jaké trpěl utrpení v každém trnu jeho trnové koruny, za každou myšlenku, která nebyla v Božím řádu.
Neotálej - zvlášť na bitevním poli mysli – a nebuď příčinou dalších trnů Ježíšova utrpení!
(Sv.11 24. dubna 1915)
3.Miluj své kříže
Třicet šest spisů, které Luisa napsala, jsou doslova cestovní mapou pro cestu duše s Ježíšem, aby se plně stala vnořena do Boží Vůle. Ježíš dává Luise mnoho praktických rad. Přiměl ji napsat všechno, protože věděl, že budeme potřebovat získat užitek z těchto rad, které dává Luise. Cesta každé duše je sice jedinečná, ale je zde spoustu společných zkušeností. Bezpochyby je kříž něco, co budeme sdílet všichni společně.
Kříže přicházejí v různých formách a různých velikostech. Ježíš a Luisa hovořili o kříži tisíckrát, takže budeme moci mít správný pohled na zkušenost našich vlastních křížů.
Za prve, kříže jsou dobré. Kříže jsou mocné. Pokud spojíš svůj kříž s křížem Ježíšovým v daru Boží Vůle, Bůh udělá ještě další krok směrem k neuvěřitelnému. Otec se bude dívat na tvou oběť s Ježíšem, jako kdyby všechny duše (v minulosti, přítomnosti a budoucnosti), samy konaly toto obětování se Bohu. Toto obětování se nevychází pouze z tebe, ale je znásobeno všemi dalšími dušemi mocí Boží Vůle. Představ si nekonečné dobro, kdyby se každý na celém světě v této chvíli zastavil, padl na svá kolena a nabídl Otci tvé utrpení spojené s křížem k nápravě hříchů všech duší minulosti, přítomnosti a budoucnosti. To je skutečně to, co se děje (a ještě více), když své kříže obětuješ v Boží Vůli. (Sv 4 19. března 1901)
Toto je poznání hodnoty utrpení v Boží Vůli v plánu vykoupení. Není divu, že Ježíš, když poprvé spatřil Svůj kříž, objal ho a zvolal.: „Ó milovaný kříži“. To není proto, že by miloval zatlučené hřeby do Svých rukou a nohou, ale miloval Svůj kříž, protože věděl, že dobro, které povstane z tohoto kříže otevře duším Nebe. Klíčem není zaměřit se na svůj kříž, ale na dobro, které přijde z obětování tvého utrpení na odpuštění hříchů. To může trvat určitý čas, než si přestaneme stěžovat na své každodenní kříže a zvoláme: „Ach milovaný kříži!“ Ale je to část proměny, kterou Boží Vůle učiní v nás, pokud budeme pokračovat v konání našich skutků a cyklů.
(Sv.8 16. února 1908)
Je tu i další důvod proč je důležité milovat své kříže. Ježíš řekl Luise, že je pouze jediný způsob, jak Božství může být „naroubováno“ do našeho lidství a tou je milovat své kříže. Ježíš neříká, že je to jedna z cest; nýbrž jediná cesta.
(Sv. 8 4.října 1907)
Jestliže je Božství naroubováno na tvé lidství, jsi na cestě k řádu, místu a účelu, pro který jsi byl stvořen, když Ježíš může v tobě pokračovat Svůj život na zemi. Proto miluj své kříže!
(Sv.11 20.8.1913)
Jakmile se takové naroubování uskuteční, potřebuje růst. Ježíš řekl Luise, že poslušnost je to, co dovoluje Božím ctnostem růst v duši. Tato poslušnost zahrnuje poslušnost k představeným, rodičům, učitelům a Církvi. To je poslušnost v Boží Vůli. Nemůžeš žít v Boží Vůli, pokud nečiníš Boží Vůli. Ježíš řekl Luise, „Pravá svatost znamená konat Boží Vůli a žít v prostoru Boží Vůle“. Pokud víš, že Bůh chce, abys přestal tolik sledovat televizi, nemůžeš to jednoduše ignorovat a žádat Ježíše: „Přijď sledovat televizi ve mně.“ Musíš konat Boží Vůli s darem Jeho Boží Vůle. (Sv.4 8.listopadu 1900)
Příležitostně, dokonce i Luisa měla těžkosti s poslušností: „Když jsem byla neposlušná, pokrčila jsem rameny a řekla: Je pro mě těžké toto dělat (psát). Kdo si to má všechno pamatovat? A Ježíš mi s úsměvem odpověděl: A když ti po tvé smrti vložím do ruky v očistci rozžhavené pero, co budeš říkat?“ Ježíš to vyjádřil Luise velmi jasně – poslušnost Boží Vůli je absolutně nezbytná.
Bůh nám odhaluje Svou Vůli mnohými způsoby – skrze znamení, skrze představené, skrze vyslyšené modlitby – ale většinou k nám tiše šeptá. Jestliže máš představeného, tak to, co ti představený říká abys konal, je pro tebe Boží Vůle. Ale pokud představeného nemáš, musíš naslouchat Božímu hlasu. To vyžaduje praxi a velkou důvěru v Boží Lásku. Vždyť přece to dává smysl jen tehdy, když si uvědomíme, že Bůh chce obrátit ty, které miluje.
Ale přesto se Luisa mnohokrát tázala, zda Bůh skutečně chce, aby ležela v posteli, psala svazky a žila život, který prožívala…..Jednou když prožívala tyto pochybnosti, zjevil se jí jeden světec a vyzval jí, aby činila Boží Vůli v tom stavu, ve kterém žije. Pokud by měla dělat něco jiného, dostala by jasné znamení od Boha, že to má učinit. Tato rada od světce ať je i tobě pomocí. Můžeš jednoduše přijmout, že to co nyní konáš, je to, co Bůh po tobě chce, abys konal. To však za předpokladu, jestliže můžeš pravdivě říct, že bys byl ochoten konat cokoliv jiného, pokud by ti Bůh dal jasné znamení, že to máš tak dělat. (Sv 8 8.dubna 1908)
Skrze poslušnost tě Bůh bude učit konat Boží Vůli v daru Boží Vůle tak, že Boží ctnosti v tobě porostou. Jak to Ježíš vysvětloval Luise, On tě vyprázdní z tvého lidství, aby Tě mohl naplnit vším. (Sv.8 18. listopadu 1907; Sv. 12 25. července 1917)
Dělej Boží Vůli s Darem a sleduj, jak se násobí směrem ke všem duším.
Jak Bůh tě očišťuje, přichází mnoho bitev, protože se držíš svých špatných návyků a pokušení tohoto světa. Ježíšova rada Luise byla, aby neotálela. Jestliže otálíš, pak umožňuješ, aby vznikla bitva. Ježíš nám předložil dokonalý příklad. (Lk 4/1-14) Když se Petr snažil rozmluvit Ježíši, aby šel na smrt do Jeruzaléma, Ježíš se prudce otočil a řekl mu, „Odejdi Satane!“ (Mk 8/33) Když sám Satan pokoušel Ježíše na poušti, Ježíš hned citoval Slova Písma.
Jestliže jsi pokoušen, neotálej. Vypořádej se s pokušením hned, dokud nevznikne bitva. To může být velmi dobrá rada, když pokušení vstupuje na bitevní pole naší mysli. I kdyby jen minuta negativních myšlenek jako je strach, obava, nenávist, nebo ztráta odvahy vstoupila do vaší hlavy, hned se jí zbav dříve, než se rozpoutá bitva.“ Ježíš nemůže přinášet takové negativní myšlenky do tvé mysli“. To není Boží Vůle. Ve skutečnosti Ježíš ukázal Luise, jaké trpěl utrpení v každém trnu jeho trnové koruny, za každou myšlenku, která nebyla v Božím řádu.
Neotálej - zvlášť na bitevním poli mysli – a nebuď příčinou dalších trnů Ježíšova utrpení!
(Sv.11 24. dubna 1915)