Svazek 16     15. listopad   1923

Totéž by se stalo i s tebou, kdybych na začátku, když jsem s tebou začal mluvit, tak bych mluvil  s tebou o Své Vůli - nepochopila bys to. Choval bych se jako učitel, který by místo učení prvních písmen abecedy svého žáka chtěl učit vědy a cizí jazyky ... Chudák, byl by zmatený a nic by se nenaučil. Místo toho jsem s tebou chtěl mluvit o utrpení, o ctnostech - věcech, které jsou bližší a hmatatelnější pro lidskou přirozenost; věci, které lze nazvat abecedou křesťanského života; jazykem exilu a těch, kteří usilují o Nebeskou vlast. Na druhou stranu je Má Vůle jazykem nebe a začíná tam, kde končí všechny ostatní vědy a ctnosti. Moje Vůle je královna, která vládne všem a korunuje všechny a to tak, že před Svatostí Mé Vůle se všechny ostatní ctnosti pokořují a třesou. Proto jsem nejprve chtěl být tvým učitelem abecedy, abych disponoval tvůj rozum; a pak se stal tvým nebeským a Božím mistrem, který mluví jen jazykem pravé vlasti – učitelem nejvyšší vědy, kterou Má Vůle obsahuje. Nejprve jsem z tebe musel odstranit touhu po všem, protože lidská vůle obsahuje tento jed, díky kterému člověk ztrácí chuť po Boží Vůli. Do všech stvořených věcí, které pocházely ode Mě, jsem vložil Boží sladkost. Ale tím, že dělá svou vůli, nenachází duše tuto chuť ani ve svatých věcech. Abych ti umožnil zakoušet Mou Vůli, dávám pozor, abych ti nedovolil ochutnat nic jiného, ​​abych tě disponoval a poskytl ti vznešenější lekce Mé Vůle. Pokud to bylo nutné pro tebe, tím spíše pro celou Církev,  které jsem nejprve musel zjevit věci podřadné  a teprve  poté nejvyšší věc ze všech - Mou Vůli. “ Návrat k textu