Svazek 16  26. prosince 1923

Poté, když jsem byla v tomto stavu, se mi dal můj milovaný Ježíš spatřit, jako by chtěl říci více o své Nejsvětější vůli, a já pravila: „Můj Ježíši, pomoz mi. Copak nevidíš, kolik pýchy ve mně je? Měj se mnou soucit - osvoboď mě od této skryté pýchy; Nechci už nic víc vědět - stačí, abych Tě milovala. “

A Ježíš: „Moje dcero, kříže, lítost a bolesti, jsou jako lis pro duši. Stejně jako lis na víno slouží k rozdrcení a vytlačení hroznů takovým způsobem, že víno zůstává na jedné straně a slupky na ten druhé; stejným způsobem, kříže a bolesti, jako lis, zbavují duši pýchy, lásky k sobě, vášní a všeho, co je lidské, a zanechávají čisté víno ctností. A tak Moje ctnosti nacházejí cestu  komunikovat a položit se do duše, jako na čisté bílé plátno jako nesmazatelný charakter. Jak se tedy můžeš bát, že pokaždé, když jsem ti zjevil Své pravdy o Své Vůli, těmto pravdám vždy předcházely kříže, smutek a bolesti - a pokaždé  intenzivnější a silnější? Nebylo to nic jiného než tlak lisu, který jsem v tobě vyvíjel, abych tě zbavil všeho, co je lidské. Byl to Můj větší zájem, než tvůj, aby se  tyto pravdy  nemísily se slupkou lidských vášní. “ Návrat k textu